Ať se to na většině míst u nás nezdá, pěstování chmelu prostě patří k tradici. Kvalita chmelu je v Čechách po staletí věhlasná a tradiční chmelový produkt - pivo - rovněž. Z chmelu se ovšem nedělá pouze pivo, dá se použít i jinak.
My osobně nepatříme mezi konzumenty piva i přesto jsme se rozhodli obohatit naši zahradu o několik rostlin chmelu. Ten jsme si pořídili před dvěmi lety a letos jsme měli první úrodu. A ne zrovna malou.
Pro zobrazení dál klikni na "Read More".
My osobně nepatříme mezi konzumenty piva i přesto jsme se rozhodli obohatit naši zahradu o několik rostlin chmelu. Ten jsme si pořídili před dvěmi lety a letos jsme měli první úrodu. A ne zrovna malou.
Pro zobrazení dál klikni na "Read More".
Chmel je poměrně náročná rostlina na živiny. Jeho pěstování není jednoduché, nutno použít mnoho chemie na ošetření a je otázkou, zda se jeho pěstování laikovi povede. To je poučení, kterého se nám dostalo u nákupu sazenic. Sazenice jsme kupovali přímo u pěstitelů a šlechtitelů chmelu.
Odvezli jsme si 6 sazenic a přesvědčení, že se pokusíme pěstovat chmel jednoduše a bez chemie. Buďto to půjde nebo ne. Když ne, seženeme si divoký chmel, o ten se přeci nikdo nestará a on roste.
Chmel jsme zasadili na podzim roku 2014 na předem vybraná a vyhnojená místa. Chmel potřebuje hodně živin a každý rok se musí na podzim znovu pořádně vyhnojit. Rovněž tak přihrnout podobně jako růže.
Největším problémem byla opěra. Prvním rokem měl dorůst kolem 5ti metrů výšky, v dalších letech již kolem 7 metrů. Na chmelnici mají pro tyto účely celé konstrukce a natažená dráty. U nás na zahradě jsme si museli pomoc jinak a vzhledem k tomu, že přímo na zahradě nemáme (zatím) patřičně vysoké stromy, které by nám pomohly, museli jsme opěru vymyslet jinak. U každé rostlinky jsme zakopali kovovou rouru zhruba metr do země do které budeme každým rokem vkládat vhodně vysoký strom jako opěru pro chmel. Tento postup se docela osvědčil.
Z šesti rostlinek nám přežilo pouze pět, jedna neměla vhodné místo. Ostatním pěti se ale daří znamenitě a to i bez jakékoliv chemie. O chmel se po celý rok vlastně nestaráme kromě přihnojení na podzim a vložení nové podpěry na jaře. No a letos samozřejmě taky sklizně.
Sklizeň je nutné hned usušit. Sušení se musí provádět opatrně, do 40 stupňů. Co budeme z chmelu vyrábět, to ještě přesně nevíme. Určitě ale dáme vědět.
Odvezli jsme si 6 sazenic a přesvědčení, že se pokusíme pěstovat chmel jednoduše a bez chemie. Buďto to půjde nebo ne. Když ne, seženeme si divoký chmel, o ten se přeci nikdo nestará a on roste.
Chmel jsme zasadili na podzim roku 2014 na předem vybraná a vyhnojená místa. Chmel potřebuje hodně živin a každý rok se musí na podzim znovu pořádně vyhnojit. Rovněž tak přihrnout podobně jako růže.
Největším problémem byla opěra. Prvním rokem měl dorůst kolem 5ti metrů výšky, v dalších letech již kolem 7 metrů. Na chmelnici mají pro tyto účely celé konstrukce a natažená dráty. U nás na zahradě jsme si museli pomoc jinak a vzhledem k tomu, že přímo na zahradě nemáme (zatím) patřičně vysoké stromy, které by nám pomohly, museli jsme opěru vymyslet jinak. U každé rostlinky jsme zakopali kovovou rouru zhruba metr do země do které budeme každým rokem vkládat vhodně vysoký strom jako opěru pro chmel. Tento postup se docela osvědčil.
Z šesti rostlinek nám přežilo pouze pět, jedna neměla vhodné místo. Ostatním pěti se ale daří znamenitě a to i bez jakékoliv chemie. O chmel se po celý rok vlastně nestaráme kromě přihnojení na podzim a vložení nové podpěry na jaře. No a letos samozřejmě taky sklizně.
Sklizeň je nutné hned usušit. Sušení se musí provádět opatrně, do 40 stupňů. Co budeme z chmelu vyrábět, to ještě přesně nevíme. Určitě ale dáme vědět.
Bohatá úroda jednu opěru ohla téměř až k zemi
RSS Feed