Permakultura je podle některých zdrojů definována jako ekologické zemědělství. Nevíte-li co permakultura znamená, doporučuji najít si ji ve wikipedii. Ovšem i tam je její spojitost především s půdou a případně bydlením. Principy permakultury, tak jak byly definovány tvůrcem tohoto pojmu - Davidem Holmgrenem, se ale dají aplikovat na téměř libovolnou oblast. Ukážu vám, jak lze permakulturu (alespoň dle mého názoru) aplikovat v tam kde by jste ji možná nečekali - kuchyni.
Pro zobrazení dál klikni na "Read More".
Pro zobrazení dál klikni na "Read More".
Já vím, zní to trochu bláznivě. Permakultura se skládá ze dvou slov - permanent jako trvalý a agriculture jako zemědělství. Čili něco jako udržitelné zemědělství. Teď si určitě říkáte, že kuchyň a zemědělství již přeci jen něco společného má. Já taky používám v kuchyni mrkev, ale teď mi nejde o toto spojení.
Permakultura se časem přerodila v myšlenkový směr, který zasahuje o hodně dále, než jen do zemědělství. Podívejte se na zásady, které stanovil ve své knize Permaculture její tvůrce David Holmgren.
Permakultura je životní styl. Není možné ji aplikovat aniž jí nežijete. A když ji začnete žít, pak vám je již jedno, jak se to jmenuje, nemusíte se koukat na její principy a to co tvoříte bude jí poznamenáno.
Nedávno jsem ve slabé chvilce dumal nad putováním citronu v naší kuchyni:
Citrony kupuji zásadně v bio kvalitě. Dají se sehnat za nízkou cenu (nevíte-li kde, zkuste - překvapivě - Lídl). První, co udělám, než citron použiji je, že jej oloupám. Čistě kůru, žlutou část. Tu okamžitě naložím do lihu, který máme z našich švestek nebo jablek - ještě, že soused provozuje palírnu. Zbytek citronu pak použiji buď celý i s bílou dužinou (výborný je, když jej dáte péct na rybu nebo lilek) nebo prostě šťávu, kde ji potřebuji.
(Používáte-li citron kvůli vitaminu C, pak zkuste například rakytník. Poroste vám na zahradě a nemusí se dovážet z takové dálky.)
Kůra si v lihu poleží dostatečně dlouhou dobu a nakonec se z ní stane vynikající lemoncello (viz recepty). Z jiného než z bio citronu bych vám to nedoporučoval dělat. Leda, že by jste rádi do lihoviny trochu z postřiků, které se na nebio citrony aplikují.
Když dokončím výrobu lemoncella, kůru nevyhazuji, ale udělám přidám ji do čaje (viz recepty). A tady by již mohl citron svoji - teď již poměrně dlouhou - pouť ukončit. Mohla by ale ještě pokračovat do kompostu. Pokud bych citron pěstoval na své zahradě, pak by byl cyklus uzavřen. Jak jsem ale předestřel, raději věnuji svoji péči rakytníku. Kdybych chtěl, aby citroník v zimě u nás neumrzl, musel bych mu věnovat příliš mnoho péče (a energie). To ji pak raději budu věnovat popíjení lemoncella.
No řekněte sami, není toto permakultura?
Permakultura se časem přerodila v myšlenkový směr, který zasahuje o hodně dále, než jen do zemědělství. Podívejte se na zásady, které stanovil ve své knize Permaculture její tvůrce David Holmgren.
- Pozoruj a jednej (Krása je v očích pozorovatele)
- Zachycuj a uchovávej energii (Kuj železo, dokud je žhavé)
- Získávej výnos (S prázdným žaludkem se špatně pracuje)
- Usměrňuj sebe sama a přijímej zpětnou vazbu (Hříchy otců se projevují na dětech do sedmé generace)
- Využívej obnovitelných zdrojů a služeb a važ si jich (Příroda sama ví, co dělá)
- Nevytvářej odpad (Kdo šetří má za tři. Jedna včasná záplata ušetří devět dalších)
- Navrhuj od vzorů k detailům (Pro stromy nevidět les)
- Dej přednost začleňování před oddělováním (Více rukou, méně práce)
- Využívej malých a pomalých řešení (Čím jsou větší, tím tvrději dopadají. Pomalí a vytrvalí vyhrávají)
- Využívej rozmanitosti a važ si jí (Neukládej všechna vejce do jednoho košíku)
- Využívej krajů a važ si okrajových systémů (Nemysli si, že jsi na správné cestě jen proto, že je dobře vyšlapaná)
- Využívej změnu tvořivě a tvořivě na ni reaguj (Vize není o tom, jaké jsou věci nyní, ale jaké budou)
Permakultura je životní styl. Není možné ji aplikovat aniž jí nežijete. A když ji začnete žít, pak vám je již jedno, jak se to jmenuje, nemusíte se koukat na její principy a to co tvoříte bude jí poznamenáno.
Nedávno jsem ve slabé chvilce dumal nad putováním citronu v naší kuchyni:
Citrony kupuji zásadně v bio kvalitě. Dají se sehnat za nízkou cenu (nevíte-li kde, zkuste - překvapivě - Lídl). První, co udělám, než citron použiji je, že jej oloupám. Čistě kůru, žlutou část. Tu okamžitě naložím do lihu, který máme z našich švestek nebo jablek - ještě, že soused provozuje palírnu. Zbytek citronu pak použiji buď celý i s bílou dužinou (výborný je, když jej dáte péct na rybu nebo lilek) nebo prostě šťávu, kde ji potřebuji.
(Používáte-li citron kvůli vitaminu C, pak zkuste například rakytník. Poroste vám na zahradě a nemusí se dovážet z takové dálky.)
Kůra si v lihu poleží dostatečně dlouhou dobu a nakonec se z ní stane vynikající lemoncello (viz recepty). Z jiného než z bio citronu bych vám to nedoporučoval dělat. Leda, že by jste rádi do lihoviny trochu z postřiků, které se na nebio citrony aplikují.
Když dokončím výrobu lemoncella, kůru nevyhazuji, ale udělám přidám ji do čaje (viz recepty). A tady by již mohl citron svoji - teď již poměrně dlouhou - pouť ukončit. Mohla by ale ještě pokračovat do kompostu. Pokud bych citron pěstoval na své zahradě, pak by byl cyklus uzavřen. Jak jsem ale předestřel, raději věnuji svoji péči rakytníku. Kdybych chtěl, aby citroník v zimě u nás neumrzl, musel bych mu věnovat příliš mnoho péče (a energie). To ji pak raději budu věnovat popíjení lemoncella.
No řekněte sami, není toto permakultura?
RSS Feed