Tak jsem se konečně dočkal. Naše hruška Krvavka poprvé zaplodila. Docela bohatě, plody má ale malinkaté. Menší, než si je pamatuji z dědečkovy zahrádky.
Dětství patří k nádhernému období a vzpomínky na něj si tím více. Když jsem byl malý, chodili jsme často na návštěvu k dědečkovi a babičce. Bydleli na vesnici, kde si dávali lišky dobrou noc. Téměř každý měl nějakou tu krávu, prasátko, slepice, husy. Krávy ráno společně pochodovaly vesnicí nahoru na pastvu. Večer zase dolu. Každá si našla ta svoje vrata.
Husy stačilo vyhnat ze dvora ven, samy si pak našly cestu do potoka a večer se zase dobývaly zpátky.

Pro zobrazení dál klikni na "Read More".

Příroda je mocná čarodějka a někdy má smysl pro humor. A někdy dokonce vyslyší i volání zahrádkáře - "vyrostlo to tak malé, kéž by to bylo velké jako meloun". Nebo "letos se nám toho urodilo málo, taky by ta rostlina mohla plodit více" - ovšem po svém a způsobem, jakým to chce sama. Podívejme se na některé výtvory přírody, které téměř určitě neznáte. Budete nejspíše koukat stejně vyjeveně jako já když jsem to viděl poprvé.

Pro zobrazení dál klikni na "Read More".

Podzim je obvykle doba zvýšených onemocnění dýchacích cest.  Jak se vyhnout těmto onemocněním nebo, když už na nás něco přijde, jak se s nimi vypořádat? 

Prošel jsem studnici moudrosti (internet) a našel osvědčené přírodní způsoby léčby a prevence. Některé z nich používám sám. Inspirujte se, zahoďte léky a zkuste vyléčit kašel přírodní cestou. Léky jsou většinou na kašel zbytečné, když máme k dispozici přehršel přírodních možností. Proč se tedy cpát chemií.
Podívejte se na přírodní možnosti včetně způsobu přípravy jednotlivých přípravků.

Pro zobrazení dál klikni na "Read More".

Čistec hlíznatý (Stachys sieboldii) je vytrvalá polní bylina z čeledi hluchavkovitých. Je blízký našemu čistci bahennímu. Pochází z Číny a Japonska. Má ráda slunné a ne příliš vlhké prostředí. U nás kvete výjimečně. Čistec hlíznatý se používá rovněž jako léčivka. 
Může se upravovat jako chřest nebo jako brambory. Jedí se hlízy, které se sbírají na podzim, můžou se sušit. Ze sušených se dokonce dá připravit chleba.

Pro zobrazení dál klikni na "Read More".

Merlík všedobr (Chenopodium bonus-henricus) se po staletí těší velké oblibě. Lidově se mu také říká planý špenát. Právě listy se připravovaly jako špenát. Když však do Evropy dorazil špenát, na merlík jako by se zapomnělo. 
Znovu si našel cestu zpět po 2. světové válce, kdy byl nedostatek potravin. Rostlina dodala dostatek vitamínů, které tělo potřebovalo. Plané odrůdy se používaly jako píce pro dobytek. Oblíbená byla také semena, která se stloukala do obilných kaší. Mladé výhonky listů jsou oblíbené v dnešní době ve špičkových restauracích, kde se přepravují stejně jako chřest.

Pro zobrazení dál klikni na "Read More".

Všichni známe česnek, všichni ho používáme v kuchyni a většina z nás ho miluje pro jeho nezaměnitelnou chuť. Přesto, fanoušci česneku, pozor, slyšeli jste už také o černém česneku?

Nejedná se v tomto případě o Allium nigrum, kterému se rovněž česky říká černý česnek a je využíván hlavně jako okrasná rostlina. Nemá však nic společného s česnekem, o kterém je právě řeč. Náš černý česnek vzniká z toho klasického, běžně v kuchyni používaného, patentovaným způsobem fermentace, přičemž ve výsledku získáme produkt, který je nejen černý, ale mnohem hodnotnější než na začátku. Nabízí se zde přirovnání, že česnek zraje jako víno. Je zároveň zeleninou, kořením i léčivkou.  Pro zobrazení dál klikni na "Read More".

Jedlé kaštany u nás nejsou moc známé. Pokud ano, tak pak spíše z vánočních trhů, kde se prodávají pečené. Domovina jedlého kaštanu je patrně v Malé Asii až po západní Kavkaz. Za centrum domestikace je považováno Turecko. Odtud byl dovezen nejdříve do Itálie a pak Římany do celého Středomoří, přes Francii do západní Evropy. Dnes roste kromě jiného i v Africe, Americe. Kaštanovník má rád teplo, ale roste i u nás. Plody ovšem nedosahují velikosti plodů z teplejších krajin. Víte, že u nás jsou dokonce 3 kaštanové lesy? Jeden z nich jsem měl možnost vidět na vlastní oči nedaleko Pardubic.

Jedlé kaštany mají pro lidské tělo obrovský přínos. Čistí játra, působí proti průjmům, psychickým poruchám a stavům úzkosti, listy se používali proti kašli. Je vhodný i pro diabetiky, je výborný energetický a regenerační zdroj. Obsahuje draslík,fosfor,síra,hořčík, vápník,chlorid,sodík,železo,mangan měď zinek a další prvky.
Pro zobrazení dál klikni na "Read More".

Kukuřice setá (Zea mays L.) má původ v subtropické a tropické Jižní a Střední Americe. Lidé ji sbírali již před 12000 lety. Pěstovat ji začali Aztékové, Inkové a Mayové před ca 5600 lety.
Do Evropy se dostala v 15.století. V roce 1930 vznikly první hybridní druhy. Dnes existují i genericky upravené druhy, které se nejspíše začnou pěstovat i v EU, protože Evropská komise pěstování nejspíše nedokáže zakázat. Lidově se kukuřici říká selské žito.
Kukuřice je jednou ze tří sester (kukuřice, fazole, dýně), které je vhodné pěstovat spolu, neboť se vzájemně podporují. Existuje hodně odrůd, které mají různé použití. Kukuřice se pěstuje jako krmivo pro dobytek, na vaření, na mouku nebo taky pro okrasu. Zrno kukuřice nemusí být pouze žluté, existují nejrůznější barevné variace.
Kukuřice je náročná na vláhu a teplo, nicméně jsou i odrůdy do vyšších poloh.

Kukuřice obsahuje draslík, vápník, fosfor, hořčík, železo, mangan, zinek. Dále vitaminy skupiny B, sacharidy, vlákninu, bílkoviny, nenasycené mastné kyseliny.
Pro zobrazení dál klikni na "Read More".

Angrešt (rod Grossularia) pochází z mírného pásma Evropy, Ameriky a Asie. Vyšlechtěním došlo ke zvětšení plodů a jeho větší odolnosti. Původně se začaly pěstovat v Anglii a Francii někdy kolem 15.století. Odtud se pěstování rozšířilo do celé Evropy.
V Čechách se angrešt začal objevovat v zahradách až v 19.století. Pěstitelé jej začali roubovat na zlatou meruzalku a tak vznikla stromková forma.
Angrešt se pěstuje buď v keřové nebo stromkové formě. Je samosprašný, ale pro lepší úrodu je dobré vysadit více rostlin vedle sebe. Na půdu není příliš náročný. Je ale dobré jej sázet na místo, kam nesvítí sluníčko celý den.
Angrešt má vysoký obsah pektinu, vitaminů C,E,B, karotenu, vápníku, zinku, železa, draslíku, křemíku. Chrání sliznice, podporuje růst nehtů a vlasů, zlepšuje trávení, čistí střeva a proti ateroskleróze, zácpě, vysokému krevnímu tlaku, uklidňuje nervy.
Z angreštu se dá vyrobit skvělý sirup a to pouze zasypáním bobulí cukrem a jejich rozmačkání.

Leknín bílý (Nymphaea alba L.) vděčí za svůj název nymfě, která milovala Herkula. Po smrti se ze zoufalé a nenaplněné lásky proměnila v nádherný květ, jehož kořeny připomínají tvarem Herkulův kyj. Je to vytrvalá vodní rostlina rostoucí ve stojatých a pomalu tekoucích vodách. Má dlouhý plazivý oddenek, který se na jaře a na podzim sbírá. Používá se většinou čerstvý nebo se z něj připraví extrakt nebo tinktura. Ve volné přírodě je ale chráněnou rostlinou.
Látky obsažené v leknínu mají výrazně sedativní účinek, používaly se jako anafrozidiakum (hlavně ve středověku jej používali mniši a jeptišky). Leknín se rovněž používá proti epilepsii a zkoumají se i jeho protirakovinné účinky.

Leknín byl odjakživa mýtická rostlina - hlavně ve starém Egyptě. Byl symbolem života, umírání a zmrtvýchvstání.

V našich krajích se snad nenajde člověk, který by neznal slunečnici. Je nádherné vidět slunečnicové pole, jak se každý květ otáčí za sluníčkem. Celé pole otočené jedním směrem.
Slunečnice je rostlina dovezená z Ameriky v 16.století, kde je známých zhruba 60 druhů. Zprvu ji pěstovali Indiáni a připravovali z ní chleba. Později ji farmáři sázeli do polí s fazolemi, protože fazole potřebují oporu a slunečnice se k tomu výborně hodí. Ostatně pokud přidáte dýni, dostanete všechny takzvané tři sestry, které výborně rostou spolu a vzájemně si nekonkurují.
Slunečnice dorůstá zhruba 2,5 metru. Hodně oblíbená byla v Rusku, kde bývaly semínka v kapse každého pořádného vojáka.
Hodně známá je i odrůda slunečnice hlíznatá (topinambury), která se pěstuje od 17.století pro svoje hlízy, které se používají jako zelenina nebo jako krmivo.
Pro zobrazení dál klikni na "Read More".

Netřesk (Sempervivum) je vytrvalá rostlina charakteristická svými zdužnatělými listy. Označuje se jako sukulent, protože dokáže přijmout do svých listů velké množství vody a tak vydrží i během dlouhých horkých dní. Zima mu rovněž nevadí. Netřesků je hodně druhů. 
Kdysi se věřilo, že netřesk pěstovaný na střeše domu dokáže ochránit před hromem, bleskem a ohněm. Z tohoto důvody se vysazoval na střechy domů, které dokázal poměrně rychle pokrýt hustým porostem.
Netřesk je možné použít v domácí lékárně a má podobné účinky jako aloe. Je jeden z nejbezpečnějších přírodních léků na pokožku. Podélně rozříznuté listy se přikládají na pokožku a dokážou vyléčit řadu kožních nemocí.

Pro zobrazení dál klikni na "Read More".

Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis)  patří mezi první kvetoucí rostliny u nás. Roste z cibulky brzo na jaře nebo na konci zimy. Kdysi byla poměrně rozšířená, díky sběru je v současné době zákonem chráněná, takže si ji nesmíte z volné přírody ani přesazovat na svoji zahrádku, ale musíte si cibulky zakoupit. 
Sněženka je mírně jedovatá. Obsahuje alkaloidy, které nutí ke zvracení a způsobují průjem a bolesti břicha. Používá se ve farmacii k výrobě léků na léčbu obrny a zánětů nervů. V lidovém léčitelství se nepoužívá.

Reveň rebarbora (Rheum rhabarbarum)  je vytrvalá rostlina, která dorůstá až do metrové výšky.  Je původem z Číny a Mongolska. Díky Arabům, kteří ji používali v kuchyni i jako léčivku se začala šířit do světa. Do Evropy dorazila v 18.století. Obsahuje hodně vitaminů skupiny B, protisklerotických flavonoidů nebo provitaminu A, také vápník, draslík, fosfor nebo hořčík. Pročistí organismus, pomáhá funkci zažívacího traktu, má pozitivní vliv na kondici svalů, kůže, vlasů i pokožky a hodí se i při dietách, protože na sebe váže tuky. Naopak odpustit rebarboru by si měli lidé trpící žlučovými nebo ledvinovými kameny, překyselením žaludku, revmatismem, těhotné a kojící ženy.
Rebarbora má raději stinné místo, například pod stromem. Zabírá docela velký prostor, proto s tím počítejte již při výsadbě. Podle zvyku babiček se sklízí mladé řapíky do 24.června. Pak již má hodně šťavelanů. Listy neřežeme ale ulamujeme celé. Rostlina se dožívá 8-10 let a nejlepší je množit ji rozdělením rostlin - nejlépe po třech letech v březnu a pak na podzim. Kořen by neměl přijít do styku se vzduchem na dlouho.

Denivka plavá (Hemerocallis fulv) je dlouhověká trvalka, která je poměrně nenáročná. Preferuje vlhčí propustnou humózní půdu. Pěstovat ji můžete na sluníčku i v polostínu. Přežije ale i velká sucha. Není náchylná na nemoci a neničí ji hlodavci. Trvá ji delší dobu, než se na stanovišti stabilizuje, proto nad ní nelámejte hned hůl. Existují nejrůznější kultivary - kvete snad všemi barvami vyjma modré a černé. Množí se rozdělením trsu a to na jaře nebo na začátku podzimu. Aktuálně existuje několik desítek tisíc kultivarů.
V Asii se pěstuje dokonce na polích - dá se použít ve studené i teplé kuchyni a dokonce i jako léčivka. Více se dočtete kliknutím na "Read More".

Rajče jedlé pochází se Střední a Jjižní Ameriky. Do Evropy se dostalo v 16 století společně s bramborem. Až do 19 století bylo pěstováno jako okrasní rostlina, protože bylo pokládáno (zvláště ve Střední Evropě) za jedovatou rostlinu, což je ostatně částečně pravda. Nezralá rajčata díky obsahu solaninu můžou způsobit otravu organizmu.
Rajčata jsou vytrvalá rostlina, která ale nesnese mráz a tak se u nás pěstuje jako jednoletka.
Co myslíte, je rajče ovoce nebo zelenina?
Pro čtení dál klikni na "Read More".

Sedmikráska chudobka (Bellis perennis) roste na loukách, mezích, trávnících a pastvinách. Je to léčivá rostlina - trvalka. Dorůstá maximálně výšky 15cm. Kvete v podstatě celý rok a kromě toho, že jistým jedincům kazí anglický trávník, je léčivá. Není potřeba ji zvlášť pěstovat, roste sama. Sbírá se květ a to rovněž od brzkého jara do podzimu. Obsahuje hořčiny, sliz, silici a saponiny. Má příjemnou vůni s ostrou chutí. Podporuje odkašlávání a působí protizánětlivě. 
Jako lék se používala již ve středověku a to hlavně na hojení ran. Doporučuje se při onemocněních žlučníku.
Lze ji skvěle použít i do čerstvých salátů na zdobení.
Kliknutím na "Read More" zobrazíte pár receptů se sedmikráskou.

Pažitka pobřežní (Allium schoenoprasum) neboli šnytlík je vytrvalá rostlina rostoucí v trsech. Asi není potřeba ji moc popisovat, u nás ji zná snad každý. Vyskytuje se přirozeně v Evropě, Asii i Severní Americe, na Sibiři i na Kamčatce, u kanadských jezer, kromě toho je na četných místech zplanělá z kultury. V přírodě se vyskytuje i přirozeně, např. kolem řek (Labe, Vltava, Berounka, Sázava).
Listy pažitky jsou zdrojem vitamínu C (až 100 mg ve 100 g čerstvé hmoty), dále obsahují provitamín A, vitamín B2, silici se sírou, minerální látky (soli vápníku, fosforu, draslíku, železa aj.).  Nejlépe je používat ji čerstvou, sušená ztrácí aroma. Lepší skladování je zmrazení.

Temnoplodec černoplodý (Aronia melanocarpa) má původ v Severní Americe. Léčivé účinky znali již Indiáni a aronii používali pro přípravu jídel. Do Evropy se dostala kolem roku 1700 a již od počátku se používala na léčbu trávícího ústrojí. V současné době se dostává znovu na výsluní.
Aronie je keř nebo strom dorůstající výšky až 3 metry. Jinak se ji taky říká černá jeřabina a název temnoplodec získala díky barvě svých plodů.

Pro čtení dál klikni na "Read More".

Plicník lékařský (Pulmonaria officinalis) byl typickou rostlinou středověkých zahrad. V současné medicíně se nepoužívá ale i tak jej můžete použít na záněty průdušek. Regeneruje sliznice, zvyšuje krevní srážlivost, působí mírně močopudně, usnadňuje odkašlávání. Používá se k omývání hnisajících ran.
Obsahuje kyselinu křemičitou, saponiny, vitamin C, alkaloidy a další látky. Kvůli obsahu alkaloidů by se neměl dávat malým dětem a těhotným ženám a rovněž užívat déle než 3 týdny.
V Anglii se jarní mladé listy používají do salátů a polévek.
Kvete od března do dubna i když letos kvetl již v polovině února. Roste převážně v hájích a lužních lesích. 

Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoide) je opadavý, až 6m vysoký dvoudomý keř nebo strom. Slovo hippophae pochází ze staré řečtiny a znamená kůň. Pasoucí se zvířata totiž měly v místech, kde rostl tento strom lesklou srst a tloustla.
Rakytník pochází z Ruska a dnes je rozšířený v celé Asii a Evropě. V Rusku je nazýván také sibiřský zázrak kde byl hojně využíván v medicíně. V Sovětském svazu byl šlechtěn a byly vypěstovány další odrůdy.
Věřte nebo ne, ale kilogram plodů rakytníku pokrývá téměř půlroční spotřebu vitamínu A. Denní doporučenou dávku vitaminu C prý pokryje již jedna bobulka. Dále obsahuje hořčík, železo, síru, bór a titan, pektiny, třísloviny, flavonoidy a organické kyseliny, vitaminy B1, B2, B3, B6, PP, B9 (kyselina listová), D, K.
Výborně se používá v zemědělství na zpevňování půdy proti erozi. Není náročný a roste téměř všude. 

Pro zobrazení dál klikni na "Read More".

Kustovnice čínská patří mezi klenoty čínské tradiční medicíny. Příznivě ovlivňuje činnosti jater a ledvin. Výrazně posiluje imunitu organizmu. Zlepšuje krvetvorbu, zvlhčuje plíce a tím působí proti astmatu a některým alergiím. Podporuje sexuální funkce, omezuje lupénku a kožní onemocnění, posiluje zrak a zlepšuje ostrost vidění. Obsahuje řadu zdraví prospěšných látek, například betakaroten, vitamín C, B1 a B2, aktivní polysacharidy, důležité aminokyseliny včetně esenciálních aminokyselin a mnoho důležitých stopových prvků jako zinek, selen, železo, vápník. 
Podporuje dlouhověkost, je silný antioxidant a zpomaluje stárnutí. Je zdrojem vitality a zdraví.
Dobré co? Asi vás ale nenapadlo, že kustovnice se dá pěstovat i v našich podmínkách. Mimochodem, nejspíše ji znáte z obchodů jako goji.

Pro zobrazení dál klikni na "Read More"

Brutnák lékařský (Borago officinalis) je asi půl metru vysoká letnička s nádherně modrými květy. Snadno se vysemení a tak se udržuje na stejném místě po několik let. Je spíše teplomilný a náchylný na mšice.
Kvetoucí nať obsahuje slizy a třísloviny, saponiny, minerální látky (vápník a draslík), vitamíny, aminokyseliny. Používá se na ochranu sliznic, proti zánětům a na vředové choroby. Existuje podezření na škodlivost pro játra a tak se nemá používat dlouhodobě.
V posledních letech je možné dostat olej ze semen. Ten se používá na atopický ekzém, alergie, lupénku. Snižuje cholesterol a krevní tlak, pomáhá u léčby cukrovky, léčí záněty kloubů, zabraňuje poruchám nervové soustavy.
Brutnák nemá v přírodě mnoho nepřátel, chrání jej štětinaté chlupy na listech. Pěstování je snadné, není moc náročný. Stačí rozhodit pár semen. Chcete-li jej i příští rok, nechte jej vysemenit.

• Cvičení týdne
  Cvičení s míčem
  
• Recept na zdraví
  Pórková polévka s červenou čočkou
  
  Polévka, která vás zahřeje. Více čtětezde.
  
  
  
• Video
  Zdravý spánek
  
• Mobilní aplikace
  Nať obsahuje především slizy, třísloviny, saponiny, minerální látky (vápník a draslík), vitamíny, aminokyseliny
  

Žito je velmi silná a odolná obilovina a dá se říci, že svou odolnost předává také lidem, kteří ho konzumují.

Žito seté – obilí starých Slovanů, pro které bylo typickou plodinou, podobně jako oves pro germánské kmeny. I když bylo postupně z lidské stravy vytlačeno výnosnější pšenicí, zůstává i dnes druhou nejdůležitější chlebovinou. Svou nízkou náročností na klimatické podmínky je nejvíce rozšířeno v zemích s mírným a chladným podnebím. Je často pěstováno v ekologickém zemědělství.

Žito jsme si pokusně vypěstovali na minipolíčku, hezky nám vyrostlo a teď máme zážitky z mlácení. Upekli jsme si z něj vlastní perníčky, které nám moc chutnali a byli jsme na ně patřičně hrdí.
Pro zobrazení dále klikni na "Read More".

Třapatka nachová (Echinacea) je svými účinky trochu rozporuplná rostlina. Na jedné straně literatura uvádí, že posiluje imunity, působí preventivně proti infekčním chorobám, vede k aktivaci bílých krvinek, podporuje hojení ran, ekzémů, lupenky, popálenin, proleženin, pomáhá pohlcovat volné radikály a tím se podílí na ochraně kůže, pomáhá při léčbě zánětu močového měchýře, ženských pohlavních orgánů, prostaty.
Na straně druhé existují studie, které nějaký zvlášť výrazný léčebný účinek neprokázaly nebo jsou přímo v rozporu mezi sebou.
V lékárnách najdete poměrně hodně přípravků s obsahem této rostliny (existuje asi 800 druhů léků s echinaceou).
Můžete si ji ovšem pěstovat i na zahrádce. Ostatně původně ji dovezli z Ameriky jako ozdobnou rostlinu.
Má ráda sluníčko a propustnou půdu, sucho snáší dobře a půda může být chudá a kamenitá.