Merlík všedobr (Chenopodium bonus-henricus) se po staletí těší velké oblibě. Lidově se mu také říká planý špenát. Právě listy se připravovaly jako špenát. Když však do Evropy dorazil špenát, na merlík jako by se zapomnělo. 
Znovu si našel cestu zpět po 2. světové válce, kdy byl nedostatek potravin. Rostlina dodala dostatek vitamínů, které tělo potřebovalo. Plané odrůdy se používaly jako píce pro dobytek. Oblíbená byla také semena, která se stloukala do obilných kaší. Mladé výhonky listů jsou oblíbené v dnešní době ve špičkových restauracích, kde se přepravují stejně jako chřest.

Pro zobrazení dál klikni na "Read More".

Kukuřice setá (Zea mays L.) má původ v subtropické a tropické Jižní a Střední Americe. Lidé ji sbírali již před 12000 lety. Pěstovat ji začali Aztékové, Inkové a Mayové před ca 5600 lety.
Do Evropy se dostala v 15.století. V roce 1930 vznikly první hybridní druhy. Dnes existují i genericky upravené druhy, které se nejspíše začnou pěstovat i v EU, protože Evropská komise pěstování nejspíše nedokáže zakázat. Lidově se kukuřici říká selské žito.
Kukuřice je jednou ze tří sester (kukuřice, fazole, dýně), které je vhodné pěstovat spolu, neboť se vzájemně podporují. Existuje hodně odrůd, které mají různé použití. Kukuřice se pěstuje jako krmivo pro dobytek, na vaření, na mouku nebo taky pro okrasu. Zrno kukuřice nemusí být pouze žluté, existují nejrůznější barevné variace.
Kukuřice je náročná na vláhu a teplo, nicméně jsou i odrůdy do vyšších poloh.

Kukuřice obsahuje draslík, vápník, fosfor, hořčík, železo, mangan, zinek. Dále vitaminy skupiny B, sacharidy, vlákninu, bílkoviny, nenasycené mastné kyseliny.
Pro zobrazení dál klikni na "Read More".

Rajče jedlé pochází se Střední a Jjižní Ameriky. Do Evropy se dostalo v 16 století společně s bramborem. Až do 19 století bylo pěstováno jako okrasní rostlina, protože bylo pokládáno (zvláště ve Střední Evropě) za jedovatou rostlinu, což je ostatně částečně pravda. Nezralá rajčata díky obsahu solaninu můžou způsobit otravu organizmu.
Rajčata jsou vytrvalá rostlina, která ale nesnese mráz a tak se u nás pěstuje jako jednoletka.
Co myslíte, je rajče ovoce nebo zelenina?
Pro čtení dál klikni na "Read More".

Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoide) je opadavý, až 6m vysoký dvoudomý keř nebo strom. Slovo hippophae pochází ze staré řečtiny a znamená kůň. Pasoucí se zvířata totiž měly v místech, kde rostl tento strom lesklou srst a tloustla.
Rakytník pochází z Ruska a dnes je rozšířený v celé Asii a Evropě. V Rusku je nazýván také sibiřský zázrak kde byl hojně využíván v medicíně. V Sovětském svazu byl šlechtěn a byly vypěstovány další odrůdy.
Věřte nebo ne, ale kilogram plodů rakytníku pokrývá téměř půlroční spotřebu vitamínu A. Denní doporučenou dávku vitaminu C prý pokryje již jedna bobulka. Dále obsahuje hořčík, železo, síru, bór a titan, pektiny, třísloviny, flavonoidy a organické kyseliny, vitaminy B1, B2, B3, B6, PP, B9 (kyselina listová), D, K.
Výborně se používá v zemědělství na zpevňování půdy proti erozi. Není náročný a roste téměř všude. 

Pro zobrazení dál klikni na "Read More".

Kustovnice čínská patří mezi klenoty čínské tradiční medicíny. Příznivě ovlivňuje činnosti jater a ledvin. Výrazně posiluje imunitu organizmu. Zlepšuje krvetvorbu, zvlhčuje plíce a tím působí proti astmatu a některým alergiím. Podporuje sexuální funkce, omezuje lupénku a kožní onemocnění, posiluje zrak a zlepšuje ostrost vidění. Obsahuje řadu zdraví prospěšných látek, například betakaroten, vitamín C, B1 a B2, aktivní polysacharidy, důležité aminokyseliny včetně esenciálních aminokyselin a mnoho důležitých stopových prvků jako zinek, selen, železo, vápník. 
Podporuje dlouhověkost, je silný antioxidant a zpomaluje stárnutí. Je zdrojem vitality a zdraví.
Dobré co? Asi vás ale nenapadlo, že kustovnice se dá pěstovat i v našich podmínkách. Mimochodem, nejspíše ji znáte z obchodů jako goji.

Pro zobrazení dál klikni na "Read More"

Žito je velmi silná a odolná obilovina a dá se říci, že svou odolnost předává také lidem, kteří ho konzumují.

Žito seté – obilí starých Slovanů, pro které bylo typickou plodinou, podobně jako oves pro germánské kmeny. I když bylo postupně z lidské stravy vytlačeno výnosnější pšenicí, zůstává i dnes druhou nejdůležitější chlebovinou. Svou nízkou náročností na klimatické podmínky je nejvíce rozšířeno v zemích s mírným a chladným podnebím. Je často pěstováno v ekologickém zemědělství.

Žito jsme si pokusně vypěstovali na minipolíčku, hezky nám vyrostlo a teď máme zážitky z mlácení. Upekli jsme si z něj vlastní perníčky, které nám moc chutnali a byli jsme na ně patřičně hrdí.
Pro zobrazení dále klikni na "Read More".

Máte rádi čerstvý salát a nechce se vám jej pěstovat? Polníček kozlíček vám nic neříká? Chyba! 
Polníček je znám z jídelníčku starých Římanů. V Evropě jej známe ze záznamů od 16 století a v 18 století jej běžně lidí pěstovali na zahrádkách. Přesto je dnes téměř neznámý.
Polníček kozlíček (Valerianella locusta) patří mezi ozimé až jednoleté rostliny. Vyskytuje se i volně v přírodě, pěstované kultivary jsou ale chutnější. Listy rostoucí v růžici mají nasládlou oříškovou chuť. Obsahují velké množství vitaminu C, A, kyselinu listovou, dále vitaminy B1, B2, E, rutin, draslík, železo, vápník, hořčík, fosfor. Je výborný na saláty, polévky, špenát i nápoje. Z výživového hlediska je cennější než salát. Doporučuje se jako lék na oslabenou imunitu, proti stresu a hlavně u onemocnění ledvin. Posiluje krvetvorbu, posiluje nervovou soustavu.
Pro zobrazení dál klikni "Read More".