V našich krajích se snad nenajde člověk, který by neznal slunečnici. Je nádherné vidět slunečnicové pole, jak se každý květ otáčí za sluníčkem. Celé pole otočené jedním směrem.
Slunečnice je rostlina dovezená z Ameriky v 16.století, kde je známých zhruba 60 druhů. Zprvu ji pěstovali Indiáni a připravovali z ní chleba. Později ji farmáři sázeli do polí s fazolemi, protože fazole potřebují oporu a slunečnice se k tomu výborně hodí. Ostatně pokud přidáte dýni, dostanete všechny takzvané tři sestry, které výborně rostou spolu a vzájemně si nekonkurují.
Slunečnice dorůstá zhruba 2,5 metru. Hodně oblíbená byla v Rusku, kde bývaly semínka v kapse každého pořádného vojáka.
Hodně známá je i odrůda slunečnice hlíznatá (topinambury), která se pěstuje od 17.století pro svoje hlízy, které se používají jako zelenina nebo jako krmivo.
Pro zobrazení dál klikni na "Read More".

Netřesk (Sempervivum) je vytrvalá rostlina charakteristická svými zdužnatělými listy. Označuje se jako sukulent, protože dokáže přijmout do svých listů velké množství vody a tak vydrží i během dlouhých horkých dní. Zima mu rovněž nevadí. Netřesků je hodně druhů. 
Kdysi se věřilo, že netřesk pěstovaný na střeše domu dokáže ochránit před hromem, bleskem a ohněm. Z tohoto důvody se vysazoval na střechy domů, které dokázal poměrně rychle pokrýt hustým porostem.
Netřesk je možné použít v domácí lékárně a má podobné účinky jako aloe. Je jeden z nejbezpečnějších přírodních léků na pokožku. Podélně rozříznuté listy se přikládají na pokožku a dokážou vyléčit řadu kožních nemocí.

Pro zobrazení dál klikni na "Read More".

Denivka plavá (Hemerocallis fulv) je dlouhověká trvalka, která je poměrně nenáročná. Preferuje vlhčí propustnou humózní půdu. Pěstovat ji můžete na sluníčku i v polostínu. Přežije ale i velká sucha. Není náchylná na nemoci a neničí ji hlodavci. Trvá ji delší dobu, než se na stanovišti stabilizuje, proto nad ní nelámejte hned hůl. Existují nejrůznější kultivary - kvete snad všemi barvami vyjma modré a černé. Množí se rozdělením trsu a to na jaře nebo na začátku podzimu. Aktuálně existuje několik desítek tisíc kultivarů.
V Asii se pěstuje dokonce na polích - dá se použít ve studené i teplé kuchyni a dokonce i jako léčivka. Více se dočtete kliknutím na "Read More".

Rajče jedlé pochází se Střední a Jjižní Ameriky. Do Evropy se dostalo v 16 století společně s bramborem. Až do 19 století bylo pěstováno jako okrasní rostlina, protože bylo pokládáno (zvláště ve Střední Evropě) za jedovatou rostlinu, což je ostatně částečně pravda. Nezralá rajčata díky obsahu solaninu můžou způsobit otravu organizmu.
Rajčata jsou vytrvalá rostlina, která ale nesnese mráz a tak se u nás pěstuje jako jednoletka.
Co myslíte, je rajče ovoce nebo zelenina?
Pro čtení dál klikni na "Read More".

Sedmikráska chudobka (Bellis perennis) roste na loukách, mezích, trávnících a pastvinách. Je to léčivá rostlina - trvalka. Dorůstá maximálně výšky 15cm. Kvete v podstatě celý rok a kromě toho, že jistým jedincům kazí anglický trávník, je léčivá. Není potřeba ji zvlášť pěstovat, roste sama. Sbírá se květ a to rovněž od brzkého jara do podzimu. Obsahuje hořčiny, sliz, silici a saponiny. Má příjemnou vůni s ostrou chutí. Podporuje odkašlávání a působí protizánětlivě. 
Jako lék se používala již ve středověku a to hlavně na hojení ran. Doporučuje se při onemocněních žlučníku.
Lze ji skvěle použít i do čerstvých salátů na zdobení.
Kliknutím na "Read More" zobrazíte pár receptů se sedmikráskou.

Plicník lékařský (Pulmonaria officinalis) byl typickou rostlinou středověkých zahrad. V současné medicíně se nepoužívá ale i tak jej můžete použít na záněty průdušek. Regeneruje sliznice, zvyšuje krevní srážlivost, působí mírně močopudně, usnadňuje odkašlávání. Používá se k omývání hnisajících ran.
Obsahuje kyselinu křemičitou, saponiny, vitamin C, alkaloidy a další látky. Kvůli obsahu alkaloidů by se neměl dávat malým dětem a těhotným ženám a rovněž užívat déle než 3 týdny.
V Anglii se jarní mladé listy používají do salátů a polévek.
Kvete od března do dubna i když letos kvetl již v polovině února. Roste převážně v hájích a lužních lesích. 

Kostival lékařský (Symphytum officinale) je vytrvalá rostlina. Dorůstá 40-100cm. K významným rostlinám patří již od středověku, kdy se předpokládalo, že napomáhá hojení a zacelování ran. Používal se tedy ve formě obkladů na povrchové rány a to použitím kořene.
Kořen se rozvařil a namočily se v něm obvazy, kterými se obvázala zlomenina. Po vystydnutí hmota ztvrdla a tím zlomeninu fixovala. Odtud název kostival.
Dnes se v léčitelství používá při zlomeninách, pohmožděninách, zánětech a výronech, vnitřně taky při zánětech žaludku nebo poruchách trávícího traktu.
Nedoporučuje se ale používat ve větších dávkách, protože obsahuje alkaloid, který poškozuje játra a podporuje rakovinové bujení. Pro zobrazení dále klikni na "Read More".