Inspirováno Přírodou
  • Main

Hrušeň Krvavka a já

12/8/2015

5 Comments

 
Picture
Tak jsem se konečně dočkal. Naše hruška Krvavka poprvé zaplodila. Docela bohatě, plody má ale malinkaté. Menší, než si je pamatuji z dědečkovy zahrádky.
Dětství patří k nádhernému období a vzpomínky na něj si tím více. Když jsem byl malý, chodili jsme často na návštěvu k dědečkovi a babičce. Bydleli na vesnici, kde si dávali lišky dobrou noc. Téměř každý měl nějakou tu krávu, prasátko, slepice, husy. Krávy ráno společně pochodovaly vesnicí nahoru na pastvu. Večer zase dolu. Každá si našla ta svoje vrata.
Husy stačilo vyhnat ze dvora ven, samy si pak našly cestu do potoka a večer se zase dobývaly zpátky.

Pro zobrazení dál klikni na "Read More".

V létě se zapřáhla kobyla do vozu a vyrazilo se na seno. Já se v tom čase někam zašil - seno jsem rád neměl. Obvykle bylo u obracení i sbírání horko. Zato na zahradě ve stínu stromů bylo nádherně.
Dědeček za mlada jezdil po světě za prací. V zahradě pak byla na tyto cesty památka - odněkud kdysi dovezl dvě hrušně. Já je pamatuji již jako statné stromy. I na tu dobu již byly nezvyklé. Hrušky měly narůžovělé, uvnitř červené. Nedaly se skladovat. Přes léto dost padaly, byly skvělé hned k jídlu.
Jako starší, když jsem si pořídil vlastní zahradu, jsem si chtěl tuto vzpomínku na mládí přenést na svoji zahradu. Nasadit nějakou hrušeň a naroubovat ji touto odrůdou. Bohužel tou dobou již byly obě dědečkovy hrušně pokáceny a tak nezbylo nic jiného, než začít hledat.
Nevěděl jsem ani jak se odrůda jmenuje. Oslovení známí kroutili hlavou, dokonce i biologové. Až jsem nakonec našel zmínku o aleji hrušek kdesi v zapadlé vesnici v Čechách, které měly být uvnitř červené.
Vypravil jsem  se nadšeně na lov, ovšem na místě jsem žádnou alej nenašel. Starší místní mi potrdili, že kdysi dávno tady alej skutečně byla, ale již není. Místo nich byly vysazeny jiné odrůdy hrušní. Návštěva ale byla cenná - konečně jsem věděl název - Krvavka.
Na Starých odrůdách u pana Peška jsem ji pak našel. Boj ovšem nebyl zdaleka vyhrán. Prvním rokem nebyla. Druhým rokem je zničil mráz, prý v prodeji znovu nebude. Nedal jsem se ale odradil a pana Peška uprosil, abych z toho mála co zbylo dostal dvě sazenice. Obě jsem pak slavnostně vysadil na zahradě. 
Na jaře jsem zjistil, že jedna plave ve vodě a tak jsem ji vykopal a zasadil na jiné místo. Odvděčila se mi a letos poprvé zaplodila - a to bohatě. Druhá zatím nic. Hruštičky jsou sice malinké ale radost je o to větší. Připomínají mi dědečka a moje mládí. Možná, že dalším rokem nebude takové sucho a hrušky vyrostou větší.
5 Comments
Tomas
20/9/2015 04:52:39 pm

Jak to dopadlo chutove a jak s cukernatosti?

Reply
Miloš
20/9/2015 09:04:56 pm

Hrušky byly chutné a sladké, bohužel malinké. Dlouho na stromě nevydržely. Co jsme nestihli obrat, obraly vosy.

Reply
Jitka link
28/10/2015 03:23:16 pm

To je dojemné, jak jste se ke krvavce nakonec probojovali. Mám radost, že vám roste a plodí. Já její shánění před lety vzdala, u pana Peška nebyla, tak jsem vysadila jinou hrušeň.

Reply
Miloš
28/10/2015 05:36:08 pm

Nikdy není pozdě. Akorát si od dědečka pamatuji trochu jinou krvavku. Ta naše je téměř kulatá, dědečkova měla hruškovitý tvar. Jinou jsem ale na trhu nenašel.

Reply
Volodymyr
6/2/2018 12:00:17 pm

Dobrý den, dobro!
I nazyvayusya Volodymyr Batochenko. Zahradník amatér.
V naší oblasti ještě dvě staré odrůdy hrušek s červeným buničiny.
Obilí Krivoanka brzy. Ve východní Ukrajina byla trochu Buryachanka. Při porovnávání jednoho stromu byly stejné. Dozrávají koncem července, před nebo současně s jakýmsi bere Zhyffar.
Senior (staré) řekl, zahradníky, které mají tento druh řízky v obci Kozin (Rivne region). V blízkosti Kozina měl dvě farmy (červené víno, Vine černá), která je žijícím Čechům z devatenáctého století. Tam byla vesnice, který žil v Buda Čechů osmnáctého století. Po druhé světové válce byly pořízeny obyvatelé na severu Ruska.
Tato třída je podobný popis pro hrušky jelita je velmi dlouhá známých v České republice. Dnešní staré stromy nepřežily. Ale tento druh vspily množit a existuje několik mladých stromů.
Také starší zahrádkáři Grushko řekl velkého jelita - pozdní podzimní odrůdy. Vyrůstal v obci okresu Peniaky Brody, Lvovská oblast v zahradě hraběte Vladimir Dzieduszyckis. Třída se nezachovává.
V ovocnářství Lion Symyrenka byl popsán druh jelita. Musel zraje v polovině srpna, tedy po 2 ... 3 týdny.
K dispozici je nová, nedávno spustila jakousi svatby (Victoria Chervonom'yasa). Časná podzimní odrůda.
Doufám, že vám tyto informace budou užitečné.
S pozdravem,
Volodymyr Batochenko
Překlad je elektronický.

Reply



Leave a Reply.

    Archives

    August 2015
    February 2015
    October 2014
    August 2014
    June 2014
    March 2014
    February 2014
    January 2014

    Categories

    All
    A H
    Alergie
    Antibiotikum
    Antidepresivum
    Cholesterol
    Cukrovka
    Dýchací Cesty
    Imunita
    I N
    Játra
    Játra
    Krvetvorba
    Kůže
    Kůže
    Ledviny
    Nervy
    O Z
    Přírodní Lékárna
    Přírodní Lékárna
    Srdce
    Střeva
    Vlasy
    Zahrada
    Záněty
    Záněty
    žlučník
    Zrak

    RSS Feed

Proudly powered by Weebly