Žito je velmi silná a odolná obilovina a dá se říci, že svou odolnost předává také lidem, kteří ho konzumují.
Žito seté – obilí starých Slovanů, pro které bylo typickou plodinou, podobně jako oves pro germánské kmeny. I když bylo postupně z lidské stravy vytlačeno výnosnější pšenicí, zůstává i dnes druhou nejdůležitější chlebovinou. Svou nízkou náročností na klimatické podmínky je nejvíce rozšířeno v zemích s mírným a chladným podnebím. Je často pěstováno v ekologickém zemědělství.
Žito jsme si pokusně vypěstovali na minipolíčku, hezky nám vyrostlo a teď máme zážitky z mlácení. Upekli jsme si z něj vlastní perníčky, které nám moc chutnali a byli jsme na ně patřičně hrdí.
Pro zobrazení dále klikni na "Read More".
Žito seté – obilí starých Slovanů, pro které bylo typickou plodinou, podobně jako oves pro germánské kmeny. I když bylo postupně z lidské stravy vytlačeno výnosnější pšenicí, zůstává i dnes druhou nejdůležitější chlebovinou. Svou nízkou náročností na klimatické podmínky je nejvíce rozšířeno v zemích s mírným a chladným podnebím. Je často pěstováno v ekologickém zemědělství.
Žito jsme si pokusně vypěstovali na minipolíčku, hezky nám vyrostlo a teď máme zážitky z mlácení. Upekli jsme si z něj vlastní perníčky, které nám moc chutnali a byli jsme na ně patřičně hrdí.
Pro zobrazení dále klikni na "Read More".
Žitná mouka je základní složkou chleba, perníků a perníkových produktů, je také využívána na přípravu těstovin. Žitná mouka obsahuje dostatek lepku na přípravu vhodného chlebového těsta. Samožitný chléb neboli „pumprnikl" má oproti pšeničnému silnější kůrku, drobnější póry a pevnější střídku. Je hutnější a šťavnatější, s intenzivním aroma. Je sytý a vyznačuje se delší přirozenou trvanlivostí. Kromě mouky se do jistého druhu křehkého chleba používají celá žitná zrna. Pražená semena jsou prodávána jako tzv. žitovka nebo jsou základem tmavé kávoviny (melty). V Americe se ze žita destiluje jeden druh whisky, u nás žitná kořalka známá pod jménem „režná".
Co žito umí a léčí:
Díky konzumaci žita jsou arterie pružnější, krev řidší a zlepšuje se její oběh. Přestože jsou tyto vlastnosti společným rysem všech obilnin, zdá se, že účinek žita je výraznější. Je to zřejmě dáno vyšším obsahem vitaminu E a selenu, které působí jako antioxidanty, jakož i obsahem vláken celulózy. Pravidelná konzumace žita se doporučuje těm, kdo mají arteriosklerózu, a to především v koronárních tepnách, protože ta může vyústit v anginu pectoris nebo infarkt myokardu. Díky tomu, že žito příznivě působí na arterie a neobsahuje sodík, pomáhá snižovat vysoký krevní tlak. Za tímto účelem se může jíst i žitný chléb, ale nesmí být solený.
Žito obsahuje velké množství nerozpustných celulózových vláken, která pomáhají při problémech s tvrdou stolicí. Kromě pomoci při zácpě, která je rizikovým faktorem tohoto typu rakoviny, žitný chléb ve střevech snižuje koncentraci kyseliny lithocholové a deoxycholové. Tyto kyseliny, které se vylučují se žlučí, působí na střevní sliznici jako karcinogeny a v celém trávicím traktu navíc posilují účinky jiných rakovinných prekurzorů, především těch, které pocházejí z masa. Proto se konzumace žita doporučuje lidem, kteří mají zvýšené riziko vzniku karcinomu tlustého střeva, ale i těm, kdo už podstoupili operaci a mají naději na úplné uzdravení.
Podobně jako jiné obilniny je žito vhodné pro nakličování. Naklíčené obilky mají ve srovnání s pšenicí mnohem svěžejší a šťavnatější chuť.
Nutriční hodnota žita je velmi vysoká. Obilky obsahují asi 70% sacharidů, 9-15% bílkovin, 1,5% tuku, vlákninu, vitamíny skupiny B a pestrou škálu minerálních látek (draslík, fosfor, železo, síru, fluor a další).
V minulosti bylo žito ceněno i pro jeho příznivé léčebné účinky. Žitné otruby se používaly k obkladům. Proti horečce byl připravován nápoj z opražených kůrek žitného chleba zalitých vodou. Na záněty se přikládalo těsto ze žitné mouky a medu připravované na mírném ohni.
Dnes je známo, že konzumace žita a výrobků z něj (celozrnná žitná mouka či výrobky z ní - pečivo, těstoviny) blahodárně působí na činnost střev, proti zácpě, hemeroidům a nádorům a velmi prospívá cévám a celému oběhovému systému.
Text jsem si půjčil z webu pytlici.cz, protože byl hezký a já bych k tomu již moc nepřidal.
Co žito umí a léčí:
Díky konzumaci žita jsou arterie pružnější, krev řidší a zlepšuje se její oběh. Přestože jsou tyto vlastnosti společným rysem všech obilnin, zdá se, že účinek žita je výraznější. Je to zřejmě dáno vyšším obsahem vitaminu E a selenu, které působí jako antioxidanty, jakož i obsahem vláken celulózy. Pravidelná konzumace žita se doporučuje těm, kdo mají arteriosklerózu, a to především v koronárních tepnách, protože ta může vyústit v anginu pectoris nebo infarkt myokardu. Díky tomu, že žito příznivě působí na arterie a neobsahuje sodík, pomáhá snižovat vysoký krevní tlak. Za tímto účelem se může jíst i žitný chléb, ale nesmí být solený.
Žito obsahuje velké množství nerozpustných celulózových vláken, která pomáhají při problémech s tvrdou stolicí. Kromě pomoci při zácpě, která je rizikovým faktorem tohoto typu rakoviny, žitný chléb ve střevech snižuje koncentraci kyseliny lithocholové a deoxycholové. Tyto kyseliny, které se vylučují se žlučí, působí na střevní sliznici jako karcinogeny a v celém trávicím traktu navíc posilují účinky jiných rakovinných prekurzorů, především těch, které pocházejí z masa. Proto se konzumace žita doporučuje lidem, kteří mají zvýšené riziko vzniku karcinomu tlustého střeva, ale i těm, kdo už podstoupili operaci a mají naději na úplné uzdravení.
Podobně jako jiné obilniny je žito vhodné pro nakličování. Naklíčené obilky mají ve srovnání s pšenicí mnohem svěžejší a šťavnatější chuť.
Nutriční hodnota žita je velmi vysoká. Obilky obsahují asi 70% sacharidů, 9-15% bílkovin, 1,5% tuku, vlákninu, vitamíny skupiny B a pestrou škálu minerálních látek (draslík, fosfor, železo, síru, fluor a další).
V minulosti bylo žito ceněno i pro jeho příznivé léčebné účinky. Žitné otruby se používaly k obkladům. Proti horečce byl připravován nápoj z opražených kůrek žitného chleba zalitých vodou. Na záněty se přikládalo těsto ze žitné mouky a medu připravované na mírném ohni.
Dnes je známo, že konzumace žita a výrobků z něj (celozrnná žitná mouka či výrobky z ní - pečivo, těstoviny) blahodárně působí na činnost střev, proti zácpě, hemeroidům a nádorům a velmi prospívá cévám a celému oběhovému systému.
Text jsem si půjčil z webu pytlici.cz, protože byl hezký a já bych k tomu již moc nepřidal.
RSS Feed