Merlík všedobr (Chenopodium bonus-henricus) se po staletí těší velké oblibě. Lidově se mu také říká planý špenát. Právě listy se připravovaly jako špenát. Když však do Evropy dorazil špenát, na merlík jako by se zapomnělo.
Znovu si našel cestu zpět po 2. světové válce, kdy byl nedostatek potravin. Rostlina dodala dostatek vitamínů, které tělo potřebovalo. Plané odrůdy se používaly jako píce pro dobytek. Oblíbená byla také semena, která se stloukala do obilných kaší. Mladé výhonky listů jsou oblíbené v dnešní době ve špičkových restauracích, kde se přepravují stejně jako chřest.
Pro zobrazení dál klikni na "Read More".
Znovu si našel cestu zpět po 2. světové válce, kdy byl nedostatek potravin. Rostlina dodala dostatek vitamínů, které tělo potřebovalo. Plané odrůdy se používaly jako píce pro dobytek. Oblíbená byla také semena, která se stloukala do obilných kaší. Mladé výhonky listů jsou oblíbené v dnešní době ve špičkových restauracích, kde se přepravují stejně jako chřest.
Pro zobrazení dál klikni na "Read More".
Křehké listy mohou přidávat do salátů. Koncem jara se stávají listy tužší a je nutné je již tepelně upravit. Tyto listy jsou vhodné do polévek, nádivek, slaných koláčů. Semena merlíku se používají umletá do chlebové mouky zejména pro výrobu pita chleba.
Listy merlíku jsou bohaté na železo, vápník a vitamín C a B1. Listy merlíku je vhodné zařadit do jídelníčku při chudokrevnosti. V lidovém léčitelství se listy merlíku přikládaly na drobné rány, které se velmi rychle hojily. Nať působí slabě projímavě (ve formě čaje) a kromě toho podněcuje tvorbu mateřského mléka, zevně pak působí protizánětlivě (např. na špatně se hojící rány). Kořene se užívá zejména zevně např. na podlitiny nebo ke změkčení a odlupování ložisek lupénky. Nať a listy je možné podávat i čerstvé, případně jako čaj nebo krátce (asi 2 minuty) vařený odvar.
Tato odolná trvalka dorůstá výšky od 20 do 100 cm. Vzpřímená lodyha se nevětví, nese listy připomínající tvarem husí nohu. Jsou trojúhelníkovité, řapíkaté a mají zvlněný okraj. Bývají trochu jako kdyby pomoučněné. Květy se objevují od května do září. Květy jsou uspořádány v klasech a mají zelenožlutou barvu a jsou velmi drobné. Plodem je nažka. Rostlina tvoří hluboké, dřevnaté kořeny. Původem je rostlina z Balkánu odkud se rozšířila do celé Evropy. U nás ale již ustupuje. Můžeme jej najít na venkovských sídlech, návsích, okrajích cest, příkopech, rumištích. Má rád půdu bohatou na živiny.
Mladé listy sbíráme začátkem jara. Květy, se sbírají v létě a je možné je povařit v páře a podávat s máslem. Semena sklízíme od léta do podzimu, jakmile se tobolky zbarví do světle hnědé barvy. Semena sklízíme i s klasem, který necháme uschnout na novinách na suchém místě. Až klas uschne, semena z nich uvolníme a následně ještě necháme proschnout.
Melík by neměl chybět na permakulturní zahradě. Již kolem 30ti rostlin zabezpečí dostatečný přísun špenátu pro jednu rodinu od jara do podzimu. A nejlepší na tom všem je to, že o rostliny se nemusíte nijak zvlášť starat. Postačí jim vybrat vhodné místo a pak již samy léta rostou.
Listy merlíku jsou bohaté na železo, vápník a vitamín C a B1. Listy merlíku je vhodné zařadit do jídelníčku při chudokrevnosti. V lidovém léčitelství se listy merlíku přikládaly na drobné rány, které se velmi rychle hojily. Nať působí slabě projímavě (ve formě čaje) a kromě toho podněcuje tvorbu mateřského mléka, zevně pak působí protizánětlivě (např. na špatně se hojící rány). Kořene se užívá zejména zevně např. na podlitiny nebo ke změkčení a odlupování ložisek lupénky. Nať a listy je možné podávat i čerstvé, případně jako čaj nebo krátce (asi 2 minuty) vařený odvar.
Tato odolná trvalka dorůstá výšky od 20 do 100 cm. Vzpřímená lodyha se nevětví, nese listy připomínající tvarem husí nohu. Jsou trojúhelníkovité, řapíkaté a mají zvlněný okraj. Bývají trochu jako kdyby pomoučněné. Květy se objevují od května do září. Květy jsou uspořádány v klasech a mají zelenožlutou barvu a jsou velmi drobné. Plodem je nažka. Rostlina tvoří hluboké, dřevnaté kořeny. Původem je rostlina z Balkánu odkud se rozšířila do celé Evropy. U nás ale již ustupuje. Můžeme jej najít na venkovských sídlech, návsích, okrajích cest, příkopech, rumištích. Má rád půdu bohatou na živiny.
Mladé listy sbíráme začátkem jara. Květy, se sbírají v létě a je možné je povařit v páře a podávat s máslem. Semena sklízíme od léta do podzimu, jakmile se tobolky zbarví do světle hnědé barvy. Semena sklízíme i s klasem, který necháme uschnout na novinách na suchém místě. Až klas uschne, semena z nich uvolníme a následně ještě necháme proschnout.
Melík by neměl chybět na permakulturní zahradě. Již kolem 30ti rostlin zabezpečí dostatečný přísun špenátu pro jednu rodinu od jara do podzimu. A nejlepší na tom všem je to, že o rostliny se nemusíte nijak zvlášť starat. Postačí jim vybrat vhodné místo a pak již samy léta rostou.
RSS Feed